1. kolo Světového poháru – 23. a 24. února 2019 Eger Maďarsko

6 startů, 6 osobáků

Ve dnech 22. – 24.2.2019 proběhlo v maďarském Egeru první kolo World Cupu pro rok 2019. Sjelo se tam na 500 závodníků ze 17 zemí včetně malé výpravy ze Zlína, která se skládala ze dvou závodníků – Jendy Janáska a Týny Vlčkové – trenérem a vedoucím výpravy byl Kubrt a čtvrtou členkou výpravy byla „svačinářka“ Hanka Vlčková. Eger je vyhledávanou destinací pro většinu finswimmerů – krásný a rychlý bazén, výborné ubytování, skvělá maďarská kuchyně a město, ze kterého na každém kroku „dýchá“ historie a lázeňská atmosféra – to si prostě nikdo nechce nechat ujít.

Páteční prezentace a rozplavání proběhlo bez problémů, i když se nám na dráhu nacpal italský tým z Bologne, který tam neměl co dělat. V sobotu ráno od nás plaval jen Jenda, holky dostaly volno (i když Týna si na konci rozplavání pár bazénů dala) . Na rozplavání si Jenda ještě jednou otestoval novou ploutev, kterou jsme si v pátek odpoledne vybrali u Bogdana Ljašuka z Waterway. Sobotní program začal skoro s hodinovým zpožděním. Mohly za to problémy s časomírou, ale hlavně si organizátoři neuvědomili, že nebude zrovna jednoduché „ukočírovat“ slavnostní nástup tak velkého počtu klubů a závodníků. Časový skluz nebyl moc příjemný a ovlivnilo to celý průběh sobotního programu. Jenda se na start svého prvního závodu – 800 PP – dostal až těsně před půl jednou odpoledne. Začal trochu opatrněji i z důvodu toho, že si vybral na tuto trať nově pořízenou ploutev, kterou neměl ošahanou v ostrém závodě. V druhé polovině tratě to však „rozbalil“ a po skoro roce a půl se mu konečně podařilo stlačit osobák na této trati o něco níže. Bylo to sice jen o vteřinu, ale určitě to pomohlo k sebedůvěře do dalších závodů. Než jsme se sbalili a dorazili na oběd, bylo po půl druhé a tak jsme zvolili variantu, že přijde až na konec odpoledního rozplavání a rozplave se jen lehce v gumách na odpolední dvoustovku. Týna sice musela oželet vidět Jendu „naživo“, za to však v klidu pojedla a mohla se nachystat na odpolední rozplavání. Jinak docházelo k takovým paradoxním situacím, kdy organizátoři chtěli udělat vyhlášení vítězů tak, jak bylo v programu, jenže kvůli časovému skluzu jim všichni závodníci odjeli na jídlo, protože by jinak byli bez oběda a navíc by se ani nemohli řádně rozplavat na odpolední program.

Odpoledne nám začalo 50m Bifi, což byl první závod pro Týnu na tak velké akci. Zřejmě nervozita způsobila chybu při výjezdu po skoku, kdy se téměř zastavila, jak se jí pod vodou rozjely ruce. Zbytek tratě zaplavala výborně, stačilo to na to, aby si o tři desetiny vylepšila osobák, ale celkově mohl být výsledek mnohem lepší. Jenda byl nasazený na 200 PP do poslední juniorské rozplavby. Začal opět opatrněji, ale druhou stovku zvládl skvěle a vylepšil si osobák o více jak 2 sekundy a skončil šestý v rozplavbě a celkově jedenáctý v juniorech. Juniorskou trať 200 PP jinak ovládl Filip Látal z Olomouce (nový český juniorský rekord) a druhý doplaval Matyáš Kubíček z Liberce. Jendu by mohl tento výsledek jeho kamarádů motivovat, určitě stojí zato zabojovat o místo v reprezentační juniorské štafetě na 4 x 200 PP, která se jeví velmi nadějně. Odpolední starty finswimmerů NEMO uzavřela Týna také startem na 200 PP. Zlepšila si sice osobák o 4 vteřiny, ale je vidět, že má z této tratě pořád ještě strach a z výkonu v její nedělní stovce je jasné, že na těch 200 PP má pořád nějaké 3 – 4 vteřiny rezervu.

V neděli se z NEMO jako první představila Týna na 100 PP. Vylepšila si 2 týdny starý osobák o 1,5s a dostala se poprvé pod hranici 50s. Konečně se jí podařilo naplno předvést, kde jsou její současné možnosti a kam by se mohla posunout. O chvíli později si Jenda na 400 PP vylepšil osobák o 3 vteřiny a podařilo se mu dostat se pod 3:20 na tuto trať, hlavně díky opět skvělé druhé polovině tratě.

Jak tedy letošní Eger zhodnotit? Jsou to určitě skvělé přípravné závody a Jenda i Týna se zde posunuli výkonnostně a snad i mentálně o kus dále. Z výsledků je ale jasné, že závodníci z ostatních klubů a zemí také nespí a pokud chce závodník uspět, musí opravdu předvést výkon na vysoké úrovni. Poprvé byla vyšší účast dle počtu rozplaveb v disciplínách BiFi než PP/RP. Na rozdíl od PP/RP, kdy už všichni nejlepší plavou více méně velmi podobnou technikou, tak u BiFi je vidět, že se ta nejúčinější a nejvýhodnější technika plavání a i typ a tvar ploutví pořád hledá. Dále je jasné, že při tak ohromném množství účastníků budou muset organizátoři zřejmě trochu změnit formát závodů. Zejména na trenérech bylo vidět, že být na bazénu od půl osmé ráno do devíti večer s hodinovou přestávkou na oběd je trochu moc. V neděli po obědě již toho měli všichni „plné brýle“. A také závody ztrácely atmosféru, jak bylo všechno rozvláčné. A když se pak organizátorům „povedlo“ udělat vyhlašování vítězů v průběhu finálové rozplavby mužů na 400 PP, tak člověk nevěděl, jestli se má dívat na ty 3 mistry světa a 2 světové rekordmany předvádějící fantastické výkony ve vodě, nebo tleskat skvělým závodníkům z disciplín BiFi právě vyhlašovaným. Prostě neúcta jak k těm plavajícím, tak těm vyhlašovaným a přestože organizátoři zajistili přímý TV přenos ze závodů, v některých momentech opravdu dělali „medvědí službu“ finswimmingu. Nezaujatý a neznalý divák si určitě více vychutná zápas maďarské ligy vodního póla nebo pozorovat amatérskou soutěž v bowlingu než vrcholnou soutěž finswimmingu.

MK

Odkaz na kompletní výsledky