Nedělní potápění v Mikulově

V neděli 10.11.2019 se uskutečnil další z plánovaných výjezdů za potápěním, tentokrát v rámci kurzu P*** (Lenka, Ondra, Pavel, Libor). Cílem byl opět Mikulov, zatopený lom na Janičově vrchu. S pracovníky CHKO Pálava byl dohodnut volný příjezd až k vodě, všichni se těšili na slíbenou viditelnost 8 m a hejna avizovaných živočichů. Ze Zlína se Ondrovým expedičním autem Peugeot Partner Tepee vyjelo před osmou ranní a se zastávkou ve Vlčnově jsme po asi dvou a půl hodinách byli na místě. Jelikož selhala kooperace s pracovníkem CHKO, byla závora na svém místě a uzamčena. Museli jsme tedy materiál k vodě přenést, ale na to jsme zvyklí, na jiných lokalitách to bývá obvykle také. Při oblékání nás zvědavě okukovala skupina místních otužilců, kteří se do lomu chodí koupat údajně každou neděli. Asi ve čtvrt na 12 jsme se zanořili a potom si jen užívali ticha, relativně teplé vody a místy docela pěkné viditelnosti. Viditelnost sice nebyla na slibované úrovni, přece jen pár dnů pršelo a bylo to znát, ale místy se opravdu jakoby rozjasnilo a bylo vidět až 5 metrů. Našli jsme můj úvazek s karabinou, ztracený při jedné z akcí, kdy jsme čistili lom, několik pivních plechovek a PET lahví, které Ondra pečlivě sesbíral a vynesl na břeh. Viděli jsme dva candáty, Ondra s Pavlem též tři karasy a několik mušlí rybničních. Po vynoření nás sledovala další parta otužilců i obyčejných zvědavců z řad turistů. Po úklidu potápěčského vercajku se uskutečnila kratší porada, z níž vyplynul další postup. Jelo se do Rakvic, cílem se stal vinný sklípek spřáteleného vinaře a ochutnávka mladého i archivního vína. I tato část programu dopadla velmi úspěšně. Jenom nás zaskočilo, že na zpáteční cestě (kterou někteří částečně prospali), se velmi rychle setmělo a domů jsme dojeli již za naprosté tmy.

Lom Janičův vrch

foto (c) Lenka, Pavel, Ondra